Historie tohoto komplexu se datuje již do počátku 19. století, kdy byly v tomto místě zřízeny rašelinné lázně, jež se brzy velmi proslavily. Největšího rozkvětu se dočkaly právě koncem tohoto století a s počátkem nového nechal nový majitel přistavět lázně sluneční. K lázním náležel ještě lázeňský hotel, do kterého se mi nepodařilo dostat.
Další vývoj byl poněkud divoký. Během druhé světové války byl objekt zabaven a využíván jako lazaret Wehrmachtu. Toto využití logicky nemělo dlouhého trvání a s novým režimem se lázně staly útočištěm korejských dětí, které sem byly umístěny pro ochranu před válkou. Po nich krátce hotel sloužil opět svému účelu a lázně byly využívány k rekreaci dělnictva. Dalším osudem bylo využití hotelové budovy jako vysokoškolských kolejí UK, kvůli vzdálenosti od Prahy však po revoluci zrušených. Lázně přitom byly přebudovány na menzu.
Posledním využitím objektu byl zjednodušeně řečeno jakýsi kulturní dům. Byl zřízen taneční sál, který je v objektu viditelný dodnes. Obě budovy byly nadobro uzavřeny okolo přelomu milénia.