Odlehlý domov seniorů na kopci ve veliké jehličnaté zahradě je už přes patnáct let prázdný. O jeho historii není příliš známo, zmiňme se tedy o jeho přítomnosti. Je vystěhovaný, avšak nezničený, zjevně díky své odlehlosti a nenápadnosti velmi málo navštěvovaný. Před hlavní ubytovací budovou najdeme zarostlé jezírko, mnoho cest pro vycházky v areálu i zaparkovaný poměrně zachovalý džíp.
Vzadu za budovou je menší správcovský objekt, v jehož útrobách nalezneme nejen technické zázemí, sprchy, koupelny, ale i uvázaného psa, o kterého je zjevně obstojně postaráno. Bohužel je plachý a tak mě ve tmě k mrtvici vyděsilo, když na mě začaly svítit jeho oči. Zřejmě je budova obydlena nelegálním nájemníkem, ač kromě uvázaného psa o tom není žádných náznaků.
Celý areál je obehnán vysokým plotem a připomíná ho stará, ale stále obsluhovaná autobusová zastávka.