Proč tento objekt nazývám městečkem duchů? Sestává totiž z pěti objektů různého účelu, které jsou propojeny dlouhými dlážděnými cestami, které však již přes 20 let jen zarůstají trávou. Rozlehlost areálu a jeho skvosty jako třeba opuštěný trabant tvoří opravdu silnou atmosféru ukazující na megalománský charakter podniku v době jeho prosperity.
Podnik byl vystavěn již ve druhé polovině 19. století, ale až třetí majitel po dvou pádech ho dovedl uvést k úspěšnému životu – přesněji řečeno se mu podařilo generovat zisk.
Později byl podnik zestátněn a začleněn do koncernu místních cukrovarů. Krátce po navrácení v restitucích ještě fungoval jako akciová společnost, avšak velmi upadající charakter cukrovarnického odvětví firmu položilo a v roce 1998 se dostala do konkurzu. Od té doby celý areál chátrá.
Nyní jsou jednotlivé budovy postupně bourány a v areálu má vzniknout parkovací dům. Jedna ze skladovacích hal již dříve na základě katastrofálního technického stavu spadla.